Je to právě hra, jež má významné místo v životě společnosti i ve vývoji jedince. Koneckonců hry a společenské zábavy jsou staré jako lidstvo samo. Podle archeologických nálezů se nejstarší hry, které lidstvo zná, zrodily patrně na dolním toku Nilu, v úrodných údolích státu Sumerů na březích Eufratu a Tigridu nebo v severní Indii a Číně. Tedy tam, kde se zrodily nejstarší civilizace.
Pak se hry přenášely z epochy do epochy, ze země do země, měnily se nejednou k nepoznání jak formou, tak obsahem. Mezi nejstarší ohniska her je nutno uvést: Řecko, Řím, Skandinávie v normanských dobách a kolonizace obou Amerik i dalších světadílů. Tehdy šly ve stopách dynamické expanze všech kultur i hry. Doprovázely lidstvo při tom, co je v dějinách mnohdy kruté a strašné, ale přitom tvůrčí – doprovázely společenský rozvoj.
Jednou z nejstarších her je prastarý mlýn. Je možné se domnívat, že nejstarší ze známých her a všechny ty, které jsou již dávno zapomenuté, se kdysi zrodily z činnosti zpola obřadních a zpola magických, činností mystických a vážných. Pak se svět rozvíjel a uspořádával. Jak se lidské společnosti měnily v otrokářské a zároveň expanzivní, kdy docházelo k dobyvatelským válečným výpravám, zrodily se dvě hry, jejichž nejzákladnější pravidla ve stovkách variant existují dodnes: dáma a strategická hra go.
V dámě a hrách jí podobných, napodobujících válku, vyhrával ten, kdo zničil soupeře, všechny kameny. V go, hře, jež také napodobuje válku, též hynou vojáci nepřátelských stran, i když zde jde o dobytí co největšího prostoru na desce, o jeho obklíčení a obranu stovkami vojáků, poslušných figurek.
Pak přišel feudalismus a nová společenská kultura, pyramida moci, na jejímž vrcholu se nacházel kníže, král, vládce. Tehdy se zrodil současný šach. U této hry již nejde o naprosté vybití všech figur ani o dobývání prostoru. Všechny útoky, kombinace vedou jen k jedinému cíli, ke zbavení moci a vlády krále nepřátelského tábora, pak válka i hra končí.
Ale svět nestál na místě, rozvíjel se a měnil stále víc, mizela moc králů a lidská společnost vstupovala do prvních let kapitalismu. Na historii lidstva se začalo pohlížet jako na něco ve smyslu kariéry lidstva, ověnčené epochou rozvoje průmyslu a peněžnictví. Tehdy si oblibu získala husí hra ve všech svých variantách.
V dobách dělání kariéry nebyl čas na zábavu u hry. Věk páry a elektřiny se zároveň stal věkem úpadku her jako zábavy dospělých lidí, kteří se věnovali něčemu mnohem užitečnějšímu – vydělávání peněz. Lidé, kteří měli dostatek peněz i času k odpočinku, vyhledávali raději hry, které mohly přinést více peněz. Velkému rozkvětu se těší do té doby neznámá ruleta, hazardní hra, která se stává všeobecným synonymem hry. Pojem desková hra znamená hru pro děti.
V historii lidstva je za nejnovější hru považována hra Monopoly, která má ji několik svých verzí. Jde o vůbec první hru, v níž jsou součástí hry fiktivní peníze, které nemají jen úlohu rekvizity, ale jsou jednou z částí hry. Jde o první hru, která plně a nepokrytě zobrazuje realitu, v níž vznikla. Jde svým způsobem o hru, která řídí další hry 20. století. Monopoly jsou doposud poslední etapou vývoje v historii her.
Staré hry se dočkají nových modifikací, nové hry budou vznikat a zanikat či dosahovat úspěchu a trvalé obliby. Jedno je jisté, tak jak lidstvo doprovázely hry dodnes, budou ho doprovázet i dále v dobách dobrých i zlých.